Úsvit xenofobie Tomia Okamury
Připadá mi přitom nanejvýš směšné brojit proti imigraci zrovna v ČR. Naším problémem opravu nejsou masy sociálně deprivovaných a nezaměstnaných imigrantů, jak o nich slýcháme ze západní Evropy. Zčásti za to vděčíme tomu, že nejsme zatíženi problémy bývalých koloniálních mocností a že systém naší imigrační politiky je dnes definován především svou nekoncepčností a chaotičností, jež rozhodně nepřeje nějakému masovému přílivu imigrantů, stejně jako ovšem nepřeje ani účelnému využití zahraničních pracovních sil prospěšných našemu hospodářství, ani účinné pomoci uprchlíkům z nestabilních zemí světa.
Imigranti v ČR se oproti mnoha západním státům vyznačují nadprůměrnou mírou zaměstnanosti, nejsou rozněcovateli náboženských či kulturních střetů s většinovou společností, ani nevznášejí nějaké neoprávněné nároky na český stát. Tak v čem je problém? Jednoduše v tom, že jsou jiní. Cizinci, etnické a náboženské menšiny a politické systémy a subjekty stojící na liberálních a demokratických principech byly vždy přirozeným terčem politických uskupení stavících svou politiku na intoleranci, demagogii a přepjatém nacionalismu. Chyba se vždy hledá někde jinde - dnes v EU, imigrantech, Romech a praštěných liberálech - kteří jsou jediní vinní tím, že nemáme práci, že cítíme frustraci v osobním i veřejném životě apod. Vlastní odpovědnost se politicky špatně prodává, proto se i populista Okamura stále pevněji usazuje v prostředí evropské extrémní pravice, která v letošních evropských volbách chystá velké tažení za údajnou reformu, podle mě však spíše devoluci EU. Cílem těchto stran je obrátit integrační procesy v EU a vrátit větší moc a vliv národním státům. Pokud by tento trend měl zvítězit, vytratí se potenciál sjednocené Evropy jako integrovaného celku nejvyspělejších demokratických států světa, které se vzájemnou spoluprací a propojením staly významným hráčem světového dění. O tom, jaké má tento národovecký princip dopady na středí a menší státy, nás ve 20. století bohatě poučila historie, kterou si právě dnes připomínáme. Je možná hezké snít romantické představy o suverénní ČR, ovšem otázku, jestli prosadíme své zájmy třeba vůči Německu snáze sami o sobě, nebo ve spolupráci s našimi polskými, slovenskými a dalšími partnery prostřednictvím sdílených institucí, nechám k uvážení váženému čtenáři.
Dávejme proto bedlivý pozor na to, kam se Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury názorově posouvá. Stává se totiž reprezentantem idejí, které mohou vést k hodně neblahým koncům. Symbolicky nám to Okamurovci přiznávají právě ve svém aktuálním volebním klipu, verbálně nás o tom začíná stále více přesvědčovat i vůdce hnutí Tomio Okamura. Domnívám se, že volba této strany i jí podobných subjektů je i určitým plivancem na historii našeho státu i celé Evropy, která se k principům tolerance, svobody a vzájemné spolupráce zavázala v reakci na porážku nacismu, kterou si dnes tak jako každý rok připomínáme jako státní svátek. Jistě ne bezdůvodně...
Jan Janoušek
Máme se bát islámu?
Útoky radikálů ve Francii jsou nepochybně děsivým aktem teroru, jenž oprávněně zasévá strach do srdcí obyvatel Evropy. Pro nás je ale zásadní výzvou dnešních dní nenechat se tímto strachem ovládnout a nenaplnit tak jeden z hlavních cílů oněch teroristů. Tím cílem je právě šíření strachu a nenávisti vůči našim spoluobčanům islámského vyznání stejně jako naplnění vztahů mezi západním a islámským světem vzájemným neporozuměním, obavami a nepřátelstvím. Motivace islamistických teroristů není náboženské ale primárně politické povahy. Muslimové se stávají rukojmími v rukou násilníků, kteří chtějí pod zástěrkou náboženského boje vytvořit atmosféru příznivou pro jejich další mocenskou expanzi, což my nesmíme v žádném případě dopustit.
Jan Janoušek
O vině Západu v ukrajinské krizi
Musím říci, že mě opravdu velmi znepokojuje, kolik lidí u nás i v zahraničí ospravedlňuje ruské počínání na Krymu. V českém případě - v kontextu naší historické zkušenosti let 1938 a 1968 - je však mé udivení samozřejmě o to větší. Apologeti kremelské politiky vůči Ukrajině používají zcela pofidérní argumenty (např. kosovská paralela) a vinu za vyhrocení událostí ve východní Evropě svalují především na EU, USA a NATO. Více méně v této souvislosti tvrdí, že jsme Ukrajinu neměli "vytrhovat" z vlivu Ruska, že se neměla v posledních dvou dekádách rozšiřovat na východ Severoatlantická aliance ani EU, prostě jako by postkomunistický svět měl i po roce 1989 zůstat jakýmsi prostorem potenciálního zájmu Ruska a proto netknutý integrací do západních politických struktur. Považuji takové argumenty za nesmyslné a vůči Západu značně nefér. Chybou Západu včetně ČR bylo především to, že jsme vůči Rusku vedenému Putinem nezačali být ostražitější a neuvědomili si nebo si spíše nechtěli uvědomit, jaká je skutečná povaha vlády našeho velkého východního partnera.
Jan Janoušek
Zelená volba
Předčasné volby se blíží a mnoho občanů této země opět nepochybně pátrá po tom, zda se mezi kandidujícími stranami nevyskytuje nějaká vyhovující jeho politickému cítění. Po zkušenostech s Věcmi veřejnými by česká veřejnost měla zachovávat zdravou skepsi vůči stranám sestaveným kolem jedné osoby, ať už se jedná o populistu Okamuru, velkopodnikatele Babiše nebo prezidenta Zemana. Váhající voliči by spíše měli dát šanci stranám, které třeba nějakou dobu ve sněmovně nezasedly, ale které se na rozdíl od výše zmíněných subjektů mohou opírat o širší členskou základnu a o jasné a po léta deklarované politické ideje.
Jan Janoušek
Zelená volba
Předčasné volby se blíží a mnoho občanů této země opět nepochybně pátrá po tom, zda se mezi kandidujícími stranami nevyskytuje nějaká vyhovující jeho politickému cítění. Po zkušenostech s Věcmi veřejnými by česká veřejnost měla zachovávat zdravou skepsi vůči stranám sestaveným kolem jedné osoby, ať už se jedná o populistu Okamuru, velkopodnikatele Babiše nebo prezidenta Zemana. Váhající voliči by spíše měli dát šanci stranám, které třeba nějakou dobu ve sněmovně nezasedly, ale které se na rozdíl od výše zmíněných subjektů mohou opírat o širší členskou základnu a o jasné a po léta deklarované politické ideje.
Jan Janoušek
Falešné modly Petra Nečase
Co se to s českými politiky při návštěvě Ruska děje? Nedávno to byla poslankyně ČSSD Lesenská se svými absurdními slovy o neziskových organizacích jako zahraničních agentech. Teď je to sám premiér ČR, kdo svými slovy v zásadě podporuje propagandu prezidenta Putina mající legitimizovat pošlapávání občanských svobod v Ruské federaci.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci
Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...
Projekt Východní štít. Polsko na hranicích postaví opevnění za miliardy
Polsko investuje deset miliard zlotých (asi 58 miliard Kč) do zvýšení bezpečnosti své hranice s...
Kdysi ji voda nezajímala, teď jí chybí. Francii dráždí hráz Ženevského jezera
Švýcarsko nemá o vodu nouzi. Jeho sousedé však ano. Francie, kterou loni zasáhla extrémní sucha, se...
- Počet článků 23
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1725x