Bouře na vlnách internetu
Chránit duševní vlastnictví je bezpochyby jednou z významných povinností všech právních států. Myslet si, že by tato povinnost měla být ve jménu svobody internetu nějak zpochybněna (byť "jen" pro kyberprostor), není fér. Nechci se zde pouštět do spekulací o tom, jak by měla legislativa chránící vlastnictví na internetu vypadat, na to si skutečně netroufnu. Myslím si však, že chceme-li rozumně argumentovat v diskuzi mezi odpůrci a zastánci různých dohod, zákonů a programů typu ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement), SOPA (Stop Online Piracy Act), PIPA (Program on International Policy Attitudes) atp., měli bychom se podívat na některé důležité aspekty celé věci.
Že se některé velké společnosti především z oblasti zábavního průmyslu snaží zvrátit trend svých klesajících (přesto většinou stále nemalých) příjmů, je docela přirozené. Avšak myslím si, že tyto organizace v zásadě zaspaly dobu a pro prosazení svých cílů zvolily nevhodné prostředky. Nějak si neuvědomily, že se celý svět rychle propojuje na internetu a činí tak velice snadným sdílení všemožných produktů, jež si lidé dříve (bez internetu) nemohli pořídit jinak než jejich nákupem. Možnost pořídit si tak ohromné kvantum nejrůznějších věci více méně zadarmo samozřejmě našla mezi uživateli internetu obrovskou odezvu. Není to sice z morálního hlediska správné, ale realita je taková, jaká je. Co však doposud udělaly ty společnosti, jež se nyní snaží politikům po celém světě nadiktovat "ty správné" zákony, pro to, aby uživatele internetu motivovaly k tomu, aby se nelegálnímu stahování vyhnuli? Troufám si říct, že v podstatě nic.
Argument, že by společnosti, jež sdílením na internetu tolik tratí, měly přijít s nějakou vstřícnější a flexibilnější formou poskytování svých produktů, již padl v podobných diskuzích mnohokrát. Přesto jej ony společnosti nadále ignorují. Přitom podívaly-li by se, jak se se stejně palčivým problémem vypořádali jiní, našly by schůdnou a inspirativní cestu, jak si minimálně vytvořit spravedlivější pozici pro vyjednávání o protipirátské legislativě. Již mnoho hudebníků (od DJs, přes písničkáře po světoznámé kapely) či softwarových firem dnes uplatňuje celkem rozumný a současnému digitalizovanému světu mnohem více odpovídající přístup vůči svému zákazníkovi. Například složí-li některý třeba i světově proslulý DJ nový track, poskytne jej (pokud chce) na internetu za sumu v řádu jednotek dolarů. Komu se skladba líbí, jednoduše si ji za poměrně malou sumu pořídí. Nejedna softwarová firma nabízí základní verzi svého programu zadarmo a rozšířené verze za různé poplatky. Světově známá americká kapela Nine inch nails nabízí své poslední album zadarmo ke stažení, ale umožňuje zájemcům pořídit si jej i v limitované edici na DVD či vinylu s bonusovými materiály a bohatým bookletem. Variant je více, chce to jen si vybrat a prokázat tak vstřícnější přístup k zákazníkům. Věřím, že by to mnozí ocenili a dali pak přednost třeba levnější (byť třeba méně kvalitní) variantě nějakého filmu, kdyby byl online nabízen za rozumnou cenu, než pirátské verzi dostupné online zadarmo.
Kdyby se společnosti, jež dnes proti internetovému pirátství tolik bojují, zachovaly tak, jak jsem naznačil výše, sám bych jim musel přiznat, že udělaly ve své snaze předejít nelegálnímu sdílení podstatné a vůči potenciálním zákazníkům vstřícné kroky. Jestliže by ani ty nevedly k jasnému snížení objemu nelegálně stahovaných dat (což je docela možné), chápal bych, že budou tlačit na přísnější legislativu v této věci (třebaže si nemyslím, že by v konečném výsledku mohla být tato snaha nějak zásadně úspěšná, protože internet je skutečně entita, kterou naštěstí nelze snadno účinně kontrolovat a spoutat - armáda čínských internetových cenzorů o tom musí vědět své... ;-). Ovšem stavět se za současné situace do role někoho, kdo má právo nadiktovat světu v rámci protipirátského boje opatření, která skutečně hraničí s porušováním osobní svobody jednotlivce (viz. prohlídky notebooků, mp3 přehrávačů ap. navrhované v rámci dohody ACTA), je ze strany poškozených firem nehorázné. Právo navrhovat taková opatření nemají a nebudou mít tyto společnosti za žádných okolností. To, že s nimi vůbec takto otevřeně vystupují a chtějí je jednotlivým zemím prostřednictvím jejich vlád jaksi naoktrojovat, jen svědčí o jejich nadutosti a omezeném smyslu pro realitu. S takovým přístupem nemohou počítat s tím, že jejich snahy naleznou mezi lidmi širší pozitivní odezvu. U mě s ní tedy zatím rozhodně počítat nemohou...
Jan Janoušek
Máme se bát islámu?
Útoky radikálů ve Francii jsou nepochybně děsivým aktem teroru, jenž oprávněně zasévá strach do srdcí obyvatel Evropy. Pro nás je ale zásadní výzvou dnešních dní nenechat se tímto strachem ovládnout a nenaplnit tak jeden z hlavních cílů oněch teroristů. Tím cílem je právě šíření strachu a nenávisti vůči našim spoluobčanům islámského vyznání stejně jako naplnění vztahů mezi západním a islámským světem vzájemným neporozuměním, obavami a nepřátelstvím. Motivace islamistických teroristů není náboženské ale primárně politické povahy. Muslimové se stávají rukojmími v rukou násilníků, kteří chtějí pod zástěrkou náboženského boje vytvořit atmosféru příznivou pro jejich další mocenskou expanzi, což my nesmíme v žádném případě dopustit.
Jan Janoušek
Úsvit xenofobie Tomia Okamury
V kampani k volbám do EP se na plakátech jedné z parlamentních stran objevila symbolika, s níž v nedávné době operovali nejen švýcarští populisté brojící stejně jako nyní okamurovci proti imigraci, ale v evropských volbách v roce 2009 například i neonacisté z Národní strany. Svůj politický projekt Okamura stavil zprvu především na vizi přímé demokracie, ovšem stále více ve svém populismu sklouzává ideově tam, kde se v historii samostatné ČR pohybovaly spíše subjekty typu Sládkovy SPR RSČ, Národní nebo Dělnické strany. Úsvit tak českou společnost láká do kalných vod xenofobie, rasismu a apriorního antievropanství, což je důležité si uvědomit a není od věci tak učinit zrovna v čase, kdy si připomínáme porážku těchto zrůdných idejí, které vedly za druhé světové války k bezprecedentní morální i hospodářské devastaci nejen evropské společnosti.
Jan Janoušek
O vině Západu v ukrajinské krizi
Musím říci, že mě opravdu velmi znepokojuje, kolik lidí u nás i v zahraničí ospravedlňuje ruské počínání na Krymu. V českém případě - v kontextu naší historické zkušenosti let 1938 a 1968 - je však mé udivení samozřejmě o to větší. Apologeti kremelské politiky vůči Ukrajině používají zcela pofidérní argumenty (např. kosovská paralela) a vinu za vyhrocení událostí ve východní Evropě svalují především na EU, USA a NATO. Více méně v této souvislosti tvrdí, že jsme Ukrajinu neměli "vytrhovat" z vlivu Ruska, že se neměla v posledních dvou dekádách rozšiřovat na východ Severoatlantická aliance ani EU, prostě jako by postkomunistický svět měl i po roce 1989 zůstat jakýmsi prostorem potenciálního zájmu Ruska a proto netknutý integrací do západních politických struktur. Považuji takové argumenty za nesmyslné a vůči Západu značně nefér. Chybou Západu včetně ČR bylo především to, že jsme vůči Rusku vedenému Putinem nezačali být ostražitější a neuvědomili si nebo si spíše nechtěli uvědomit, jaká je skutečná povaha vlády našeho velkého východního partnera.
Jan Janoušek
Zelená volba
Předčasné volby se blíží a mnoho občanů této země opět nepochybně pátrá po tom, zda se mezi kandidujícími stranami nevyskytuje nějaká vyhovující jeho politickému cítění. Po zkušenostech s Věcmi veřejnými by česká veřejnost měla zachovávat zdravou skepsi vůči stranám sestaveným kolem jedné osoby, ať už se jedná o populistu Okamuru, velkopodnikatele Babiše nebo prezidenta Zemana. Váhající voliči by spíše měli dát šanci stranám, které třeba nějakou dobu ve sněmovně nezasedly, ale které se na rozdíl od výše zmíněných subjektů mohou opírat o širší členskou základnu a o jasné a po léta deklarované politické ideje.
Jan Janoušek
Zelená volba
Předčasné volby se blíží a mnoho občanů této země opět nepochybně pátrá po tom, zda se mezi kandidujícími stranami nevyskytuje nějaká vyhovující jeho politickému cítění. Po zkušenostech s Věcmi veřejnými by česká veřejnost měla zachovávat zdravou skepsi vůči stranám sestaveným kolem jedné osoby, ať už se jedná o populistu Okamuru, velkopodnikatele Babiše nebo prezidenta Zemana. Váhající voliči by spíše měli dát šanci stranám, které třeba nějakou dobu ve sněmovně nezasedly, ale které se na rozdíl od výše zmíněných subjektů mohou opírat o širší členskou základnu a o jasné a po léta deklarované politické ideje.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Atentátník přiznal u soudu vinu. Ficův stav se lepší, převoz ještě není možný
Slovenský premiér Robert Fico, kterého ve středu postřelil atentátník, je ve stabilizovaném, ale...
Soud řeší obchody s počítači, obžalovaní údajně obrali stát o 180 milionů
Ostravský krajský soud se začal zabývat obřími karuselovými obchody s výpočetní technikou. Pět...
GLOSA: TOP 09 jako KDS neboli ocásek ODS. Taky se v ní zřejmě tiše rozplyne
Premium Jako by po volbách někdo TOP 09 polil mrtvou vodou. Místo aby s tím něco dělala, v poslední době...
Sudetští Němci na sjezdu pochválili dialog s Čechy. Zahráli i českou hymnu
V sobotu, na druhém dni sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL), které zastupuje zájmy...
- Počet článků 23
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1725x